6. BŮH

První informaci o Bohu získáváme ve Starém zákoně, kde se popisuje, že Bůh stvořil tento svět včetně člověka, Adama a Evy, kterým umožnil život v ráji. Nádavkem je obdařil svobodnou vůlí k rozhodování. Lidé v touze dostat se naroveň svému Stvořiteli, se mu svou neposlušností zpronevěřili, čímž se připravili o možnost pobytu v ráji. Zde je také zmínka o prvotním hříchu.
Celý Starý zákon nás provází příhodami z dějin lidstva, v nichž se můžeme seznámit nejen se střídavou krátkodobou poslušností, ale i s odvratem od Hospodina, pokáním, nedověrou, mnohobožstvím.
Jen Bůh Stvořitel a jeho vztah k člověku je dle biblického svědectví neměnný, stabilní. Je to právě Hospodin, který dal člověku novou šanci.
Jak vypovídá Nový zákon, Bůh se nám dal poznat ve svém synu, Ježíši Kristu, který je nazýván druhým Adamem.
- "Často a rozličnými způsoby mluvíval někdy Bůh otcům skrze proroky, v těchto pak posledních dnech mluvil k nám skrze Syna svého" (Židům 1,1-2).
- "Tak Bůh miloval svět, že syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný" (Jan 1,14).
- Bůh nás má rád, je naším milujícím, odpouštějícím Otcem, který nám je stále nablízku. To jen my se mu čas od času odcizujeme.
- "Hospodin je spása" (Lukáš 2,1-21).
- "Na Boha je spolehnutí" (Židům 11,1).
- "Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Ježíš Kristus, který dal sám sebe jako výkupné za všechny" (První list Timoteovi 2,5-6).

Jakmile se z nebes, dle novozákonního svědectví, ozvalo Hospodinovo přiznání k Ježíši jako milovanému synu, bere na sebe Syn Boží plnou odpovědnost za plnění úkolu, kterým byl od svého Otce pověřen.
JEŽÍŠŮV POBYT NA POUŠTI
Po svém křtu odešel Ježíš na poušť, kde se po 40 dní v pokoře při plné koncentraci připravoval na své poslání. Odmítal svody a pokušení, jimiž by mohl projevit svou nadřazenost. Zde jsou texty, které vypovídají o Ježíšově reakci na konkrétní svůdné nabídky:
- "Ne jenom chlebem bude člověk živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst" (Matouš 4,4).
- "Nebudeš pokoušet Hospodina, Boha svého" (Matouš 4,7).
- "Tu mu (svému pokušiteli) Ježíš odpoví: Jdi z cesty, satane, neboť je psáno: Hospodinu Bohu svému se budeš klanět a jeho jediného uctívat" (Matouš 4,10).
(Chcete-li vědět, jaké nabídky Ježíš dostával a odmítal, přečtěte si ze 4. kapitoly Matoušova evangelia verše 1.-9.)
Nedlouho po svém návratu z pouště začal Ježíš kázat: "... čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské" (Matouš 4,17).
KRÁLOVSTVÍ BOŽÍ, NEBESKÉ
Toto království, které přišel Ježíš zvěstovat, se stalo hlavním tématem jeho kázání. Bylo v návaznosti na působení Jana Křtitele, který hlásal, že se království nebeské už přiblížilo.
Království Boží přichází v Ježíši Kristu. On mu přišel "upravit cestu". Je příslibem obnovy vztahů mezi Bohem a námi a mezi lidmi navzájem. Je vládou Boží. Pro nás, kteří jsme byli zklamáni vládou lidskou, je novou nadějí i návodem k tomu, co pro ně můžeme a máme dělat, abychom si je zasloužili a mohli do něho vstoupit.
V modlitbě Otčenáš dokonce prosíme "přijď Království tvé, staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi". Mnozí mají toto "Království" v představě jako pozemský ráj. Matouš 6,33 tlumočí Ježíšovu výzvu: "Hledejte především jeho (Boží) království a jeho spravedlnost a všechno ostatní vám bude přidáno".

Zpátky na obsah   Další kapitola