14. NÁSLEDOVNÍCI JEŽÍŠOVI

UČEDNÍCI Kristovi patřili k těm, jimž především byla určena Ježíšova výzva: "Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání tohoto věku" (Matouš 28,19-20).
Kristovi učedníci byli tlumočníky slova Božího, statečně hlásali, že se přiblížilo království Boží (Lukáš 10,9). Stali se solí země a světlem světa. Byli pamětlivi Ježíšových slov "Tak ať svítí vaše světlo před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích" (Matouš 5,13-16).
"Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi", ujistil své nejvěrnější Ježíš, "k tomu se i Syn člověka přizná před Bohem" (Lukáš 12,8).
To vše bylo velkou posilou pro Kristovy následovníky, kteří neváhali pro jeho panství na zemi položit i svůj život.
Zmiňme se alespoň o třech z nich, o nichž se dovídáme ze Skutků apoštolských a z epištol.

MUČEDNÍK ŠTĚPÁN
patřil mezi první oběti pronásledování Ježíšových následovníků. Náležel k týmu učedníků, v němž se stal jáhnem, kazatelem. Měl na starosti správu jmění křesťanské obce. Oddaně sloužil chudým a nebál se v pohanském prostředí kázat o Ježíši jako Mesiáši. Pro svou horlivost byl obviněn z rouhačství a odsouzen k smrti ukamenováním. Tohoto aktu smrti byl shodou okolností přítomen i Saul, známý odpůrce křesťanství (Skutky apoštolské, 6.a7. kapitola).

SAUL A JEHO OBRÁCENÍ
Saulův postoj ke křesťanství nám přibližují Skutky apoštolské ve své 9.kapitole. Saul byl znám především jako pronásledovatel křesťanů. Jednoho dne, cestou do Damašku, kde chtěl ve svých aktivitách proti Kristovým stoupencům pokračovat, kolem něho náhle zazářilo světlo z nebe. "Padl na zem a uslyšel hlas: Saule, Saule, proč mne pronásleduješ? Saul řekl: Kdo jsi, Pane? On odpověděl: Já jsem Ježíš Kristus, kterého ty pronásleduješ. Vstaň, jdi do města a tam se dovíš, co máš dělat... Saul vstal ze země, otevřel oči, ale nic neviděl.... "
Tady dochází k Saulově obrácení. Dostává se mu nového vidění a k údivu všech, kteří ho znali, se stává statečným hlasatelem Kristova poselství.
S novým směrem života přijímá i nové jméno - Pavel. O jeho službě Kristu se pak dovídáme na mnoha stránkách Skutků apoštolských a v epištolách, určených nově vznikajícím křesťanským obcím.
Po svém obrácení Pavel, "služebník Krista Ježíše" neochvějně vyznával: "Nestydím se za evangelium, je to moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří... " (Římanům 1,16).

ŠIMON PETR
Byl prvním, kterého Ježíš oslovil, aby se stal jeho učedníkem (Marek 1,16-17), a také prvním, kterého jmenoval do týmu svých dvanácti vyvolených (Marek 3,16).
Šimon, jemuž dal Ježíš jméno Petr, patřil mezi jeho tři nejbližší. Janovo evangelium o Petrovi vypovídá, že ve své neohroženosti zasáhl mečem veleknězova sluhu, který byl mezi těmi, kdo přišli Ježíše, na základě Jidášovy zrady, zatknout (Jan 18,10-11).
Nastaly ovšem i chvíle, kdy Petra obklopila bázeň a obava o vlastní život.
Ježíš učedníkům předpověděl, že v kritické chvíli od něho všichni odpadnou. Petr ale odhodlaně zaprotestoval: "I kdyby všichni odpadli, já ne." Mistr ho ujistil o opaku: "Amen pravím tobě, že dnes, této noci, dřív než kohout dvakrát zakokrhá, právě ty mě třikrát zapřeš." Ježíšova slova došla svého naplnění a Petrova lítost nad selháním, která se vzápětí dostavila, neznala mezí. (Marek 14,29-31 a Marek 14,66-72).
Hluboké pokání vyústilo u Petra v sílu k hrdinnému svědectví o Ježíši Kristu, který vyzýval k následování. Svým postojem se stal mezi apoštoly vůdčí osobností. Byl i prvním, který se vydal (na misijní cestu) mezi pohany, aby jim zvěstoval Kristovo poselství.
Apoštol Petr bývá charakterizován jako "první Ježíšův učedník a pro Krista mučedník".
Zpátky na obsah   Další kapitola