12. ZÁVĚR JEŽÍŠOVA POZEMSKÉHO ŽIVOTA

Připomeňme si alespoň v krátkosti všeobecně známá fakta.
Ježíš Kristus dobře věděl, co ho čeká. Sdělil to i svým učedníkům, kteří se vzpírali tomu uvěřit (Lukáš 18,31- 34). "Vzal k sobě svých Dvanáct a řekl jim: Hle, jdeme do Jeruzaléma a na Synu člověka se naplní všechno, co je psáno u proroků. Neboť bude vydán pohanům a budou se mu posmívat a tupit ho a plivat na něj. Zbičují ho a zabijí. Třetího dne vstane. Oni však ničemu z toho nerozuměli, smysl těch slov jim zůstal skryt a nepochopili, co říkal."

VJEZD DO JERUZALÉMA
O velikonočních svátcích vjel Ježíš na oslátku do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali provoláváním "Hosana Synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově. Hosana na výsostech" (Matouš 21,9).
Nebyla daleko doba, kdy provolání "hosana" se změnilo ve výkřiky "ukřižuj ho".

POSLEDNÍ VEČEŘE PÁNĚ
Pak následovala společná velikonoční večeře Ježíše s učedníky. Byla tou poslední. "Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal, lámal a dával učedníkům se slovy: Vezměte, jezte, toto jest mé tělo. Pak vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: Pijte z něho všichni, neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů" (Matouš 26,26-28).

PŘEDPOVĚĎ JIDÁŠOVY ZRADY
Při společné večeři oznámil Ježíš učedníkům, že jeden z nich ho zradí (Matouš 26,20-25). Učedníky to velice zarmoutilo a začali se ptát: "Snad to nejsem já, Pane?" Tuto otázku položil Ježíšovi i Jidáš, kterému Mistr odpověděl: "Ty sám jsi to řekl. Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu, který Syna člověka zrazuje. Pro toho by bylo lépe, kdyby se byl vůbec nenarodil."

PŘEDPOVĚĎ PETROVA ZAPŘENÍ JEŽÍŠE KRISTA
Ježíš se poté vydal se svými učedníky do Getsemane na Olivovou horu (Matouš 26,30,35), kde jim oznámil: "Vy všichni ode mne této noci odpadnete, neboť je psáno: Budou bít pastýře a rozprchnou se ovce stáda. Po svém vzkříšení však vás předejdu do Galileje." Na to Petr důrazně zaprotestoval: "Kdyby všichni od tebe odpadli, já nikdy ne. Ježíš mu odpověděl: Amen pravím ti, že ještě této noci, dřív než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš."
Tak se i stalo, ze strachu o vlastní život. Pak ovšem přišla lítost, pokání a věrnost Ježíši, prokazovaná skutky.
Je to jeden z příkladu běžného kolísání víry.

MODLITBA V GETSEMANE
Ježíš vyzval učedníky: "Počkejte zatím zde, já půjdu dál, abych se modlil...Má duše je smutná až k smrti. Zůstaňte zde a bděte se mnou." Učedníci však usnuli. Ježíš se v té době takto modlil ke svému Otci: "Otče můj, odejmi ode mne tento kalich utrpení, je-li to možné. Ovšem ne má, ale tvá vůle se staň."

JEŽÍŠOVO ZATČENÍ, UKŘIŽOVÁNÍ, SMRT
Všechna evangelia nám podrobně popisují celý průběh závěru Ježíšova života. Stačí v nich jen zalistovat.
Dovídáme se o Ježíšově ukřižování, pohřbení jeho těla, prázdném hrobě, truchlení, lítosti, bezradnosti a dočasném zklamání těch, kteří prožili s Ježíšem kus svého života a kteří ho milovali.

KRISTOVO VÍTĚZSTVÍ NAD SMRTÍ
JEŽÍŠOVO VZKŘÍŠENÍ
Ježíšovo vzkříšení zažily ženy, které přišly k Ježíšovu prázdnému hrobu, kde uslyšely radostnou andělskou zprávu: "Vy se nebojte, vím, že hledáte Ježíše, který byl ukřižován. Není zde, byl vzkříšen... Jděte rychle povědět jeho učedníkům, že byl vzkříšen z mrtvých" (Matouš 28,5-7).
Pak následovala další zjevování Vzkříšeného učedníkům, kteří jej postupně znovu poznávali.

ZJEVENÍ JEŽÍŠOVO
Došlo k němu v Jeruzalémě na cestě do Emauz. Pro Kristovy učedníky bylo posilou a povzbuzením. Na svého Mistra stále vzpomínali "…a rozmlouvali o tom všem, co se stalo. A jak to v řeči probírali, připojil se k nim sám Ježíš a šel s nimi..." Po vzájemné rozmluvě došli společně do vesnice, kde učedníci dosud nepoznaného Ježíše začali přemlouvat, aby s nimi povečeřel. "Když byl spolu s nimi u stolu, vzal chléb, vzdal díky, lámal a rozdával jim. Tu se jim otevřely oči a poznali ho...." Společně si pak uvědomili: "Což nám srdce nehořelo, když s námi na cestě mluvil a otvíral nám Písma?" (Lukáš 24,13-49).

NANEBEVSTOUPENÍ PÁNĚ
Stalo se čtyřicet dní po Velikonocích, jak zaznamenávají Skutky apoštolské 1,3-14. Plných čtyřicet dní se tedy vzkříšený Ježíš setkával se svými učedníky. Od něho se také dověděli, že na ně sestoupí Duch svatý a dá jim sílu, aby se stali jeho svědky "až na sám konec země". Vypovídá o něm druhá kapitola Skutků apoštolských.

SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO
Bylo pro Kristovy vyznavače požehnáním a utvrzením ve víře. Uskutečnilo se padesát dní po Velikonocích, o Letnicích, které se nazývají svátky Svatodušními. V ten čas si všichni shromáždění ve jménu Páně porozuměli, byť každý z nich mluvil jiným jazykem. Kolem shromážděných apoštolů se sešlo na tři tisíce lidí. Jejich srdce byla naplněna ohněm nadšení a odhodláním, stát se svědky Kristovými, jak se můžeme dočíst.
Právě tyto svátky jsou spojeny s počátkem vzniku prvotní církve.